Kapky

Kapku po kapce
se číše naplní
chvíle po chvíli
se osud zalyká
jak krásná dívka
od naproti
v záplavě svých slz
a z procitnutí v jiném
století.
Snad právě proto
se má duše chvěje
v odpoledním vánku,
bez vůle a v odevzdání.
Víra v pochopení
jako vnitřní náboj
kapku po kapce
pak splyne v horizontu
s věčným zapomnění.

Je jen málo chvil

Je jen málo chvil
které odklad nesnesou
jen málo myšlenek
co splynou s bílou prázdnotou
a nezmizí jak mlha snů
s prvním  ranním paprskem
co pomalu se objeví
jak temný obraz na rozpraskané zdi
já v nekonečném čekáním
na náznak z podsvětí.

Je to už dávno

Je to už dávno - snad stovky dní
co počítal jsem hvězdy,
sny i okamžiky
a hádal budoucnost
     z rozpraskaných zdí.

Co propil jsem se nocí
aby nekonečný den
zpomalil svůj tep
a vykreslil svůj obraz
     alespoň ve vteřinách delší.

Teď cítím doteky tvých dlaní
usínám i probouzím se
s pevnou vírou v náhodu
že najdu tvoji vůni
     v každodenním shonu čekání.

Chvíle

Doteky
pomalu se rozplývají
na duši i na těle
jsi jako stesk
jsi jako vášeň
pomalu se rozplýváš
den po dni
níž a níž
co je vlastně
pocit beztíže
když se právě
propadám
do tebe i do svých snů,
Až mě příště potkáš
řekni amen ať vím
že mě znáš,
že nejsem jeden z mnoha,
co smí hladit
tvou tvář.

Vím že se rozplynu
v následující chvíli
vím že se ztratím
v pár vteřinách
přesto chci říct
život jsou okamžiky
krátké a mlhavé
na které se nezapomíná.
Okamžiky
které částí bytí
pomalu se proderou
aby duše měla na co vzpomínat.