A přece

A přece jsem chtěl
poslouchat tu hudbu,
přes odpor uvězněný kdesi uvnitř
chtěl jsem vstát
křičet do plného sálu
kdo z vás ví
a kdo chápe tu neuvěřitelnou sílu,
pomalu, ale s neuvěřitelnou jistotou
stoupá ....
Tón po tónu,
se boří do mého nitra
a duše napnutá jak struna
praská ...

Znovuzrození

Pro věčnou inspiraci
rozkvétajících růží
pro věčnou touhu
osamělých srdcí
a drobných kapek
podzimního deště.
Snad se mi jen zdá
jak v mém nitru
pomalu se rodí
v pravidelném rytmu
pár chvil
pár snů
pár nekonečných okamžiků
a díků.

Vzpomínky

Vzpomínám na ty okamžiky,
nekonečně krátké
k nezapomenutí
jak
daleká země
plná linií tónů
důvěrně známého hlasu
omamných vůní
a opatrných krůčku
vpřed.

Znovuzrození II

Dlouhé tenké nitky
napjaté až k prasknutí
lehounkými krůčky
do neznáma snění
po pavoučích nitkách
v sladkém opojení
s jistotou a vírou
třesoucím se hlasem
šeptám verše dharmy
možná strachy možná štěstím
pro pocit radosti i smutku
poslední krok do neznáma
cestou znovuzrození.